Your research : 43 Results for ւ

Entries' title containing ւ : 10000 Results

Աղիւս (ոց)

s.

brick;
tile.

• , ո հլ. «թուղլա, քարփուճ» ՍԳր. Ա-ռաթ. Եւս. քր. որից աղիւսադուռն Երեմ. խգ. Չ. աղիւսաթիւ Ելք. ե. 19. աղիւսեալ Ոսկ. ա-ղիւսարկ «աղիւսաշինութիւն» ՍԳր. Ոսկ. ա-ղիւսակ «աղիւսի կտոր. 2. ցուցակ» Փիլ. Գնձ. (Կովկասում սխալմամբ դարձել է աղիւսեակ). աղիւսակերտ, աղիւսապատ (նոր բառեր)։

• = Թերևս փոխառեալ Փոքր-Ասիական մի լեզուից, որի յիշատակն է Հեսիքիո-սի աւանդած ἀλιώ «πέτρα, ժայռ» բառը տե՛ս Boisacq 20)։-Աճ. ԳԴ, ՆՀԲ, Պատկ. Maтep. 1, 8 և Հիւնք. համարում են պրս. axiz «աղիւս» բառից։ Այսպէս նաև Մէնէվիշեան ՀԱ 1896, 183։ Patrubány S4 1, 193=հնխ. levkos, արմատը luk՛։

• ԳՒՌ.-Մշ. աղուս «աթարի այն տեսակը՝ որ ձմեռ ժամանակ ախոռում հաւաքուած աղ-բը գարնան շրջանին տփելով են պատրաս-տած». Մկ. Վն. օղիս, Ոզմ. օղէս «աղիւս»։ Ուռումնաևան ճամբով են մտած Պլ. աղուր-սագ, Ասլ. աղիւսագ ևն «պիւթագորեան ա-ղիւսակ»։

• ՓՈԽ.-Հայերէնից հին ժամանակ փոխա-ռեալ է վրաց. აღიზი ալիզի «աղիւս», որ ներկայացնում է մեր ղ-ի հնագոյն արտա-սանութիւնը։ Յետին շրջանում, այսինքն ղ տառը խ-ի մօտ հնչումն ստանալուց յետոյ, մեզանից փոխ է առնուած պրս. [arabic word] āxīz «աղիւս»։ Սխալւում են այն բոլոր քննիչները՝ որոնք կարծում են թէ հայերէն բառը պարս-ևերէնից է փոխառեալ. պարսկերէն x ձայնից անկարելի է ստանալ հյ. ղ (=l), բայց հա-յերէն ղ (=γ) կարող էր ղառնալ պրս. x


Աղիւսագործ

s.

brick-maker.


Աղիւսագործութիւն (ութեան)

s.

the employment, the art of making bricks.


Աղիւսակ (աց)

s.

little brick;
tablet;
draught-board;
arithmetical table, logarithm.


Աղիւսարկ (արկի)

s.

cf. Աղիւսագործութիւն.


Աղիւսարկութիւն (ութեան)

s.

cf. Աղիւսագործութիւն.


Աղիւսարկու

s.

brick-maker.


Աղիւսեայ

adj.

made of brick, brick.


Աղիւսեմ (եցի)

va.

to floor with tiles;
to imitate brick.


Աղծապղծութիւն (ութեան)

s.

unchastity, lewdness.


Աղկաղկութիւն (ութեան)

s.

indigence, destitution, poverty, beggarliness.


Աղճատաբանութիւն (ութեան)

s.

talkativeness, loquacity, garrulity.


Աղմկութիւն (ութեան)

s.

cf. Աղմուկ.


Աղմուկ (մկի, աւ, աց)

s.

alarm, noise, uproar, tumult, bustle;
squabble, fray, scuffle, broil, quarrel, contest;
disorder, confusion;
clamour, riot, rising, sedition, revolt, revolution;
plot, intrigue;
— առնել՝ յարուցանել, յարուցանել աղմուկս շփոթից, աղմուկս յուզել, to trouble, to disturb, to alarm, to embroil, to excite to mutiny or sedition;
զաղմկաւ լինել, to be troubled, in confusion, agitated, embroiled.


Աղու

adj.

soft, sweet, agreeable, affable;
delicious, tender, delicate;
knavish, dodge.


Աղուամազ

s.

soft hair, down;
hair.


Աղուաշ (ի)

adj.

cf. Աղուաշիկ.


Աղուաշիկ

adj. s.

adj. s. half-witted, apish, trifling, silly, that plays the fool;
ninny, simpleton.


Աղուաշութիւն (ութեան)

s.

silliness, buffoonery, foolery, low jesting.


Աղուեսաբարոյ

adj.

cunning, artful, crafty.


Աղուեսացաւ

s.

alopecia, fox-evil.


Աղուեսենի (նւոյ, նեաց)

s.

skin of a fox, fox-case.


Աղուէս (եսու, ուց)

s.

fox;
կորիւն աղուեսու, fox's cub.


Աղութիւն (ութեան)

s.

saltness.


Աղուհացք (ացից)

s. pl.

s. pl. lent


Աղուճակ (ի)

s.

rock-salt.


Աղունք (ունց)

s. pl.

s. pl. bitterness, grief, trouble;
crime.

• «աղէտ, եղեռն». Պիտ. 408-9. Փիլ. (ստէպ). կայ միայն հոլովեալաղունք, աղունց, աղունս ձևերով. ՆՀԲ դնում է եզ. ուղ. աղուն. ըստ հոլովման պէտք էր դնել աղն, ն հլ։

• բուն ծագումը տե՛ս Յակինթ բաւի տակ։-Աճ.


Աղուութիւն (ութեան)

s.

sweetness, insinuation;
knavery, craft.


Աղուրայ

s.

slip, cutting (to plant), layer.


Աղուրի (րեաց)

s.

cf. Աղուրայ.

• (յգ. սեռ. աղուրեաց) «որթի տաշ-տաթաղ անելու ճիւղը» Փիլ. լիւս. 164, որ և աղուրայ Վստկ. 143. ռմկ. յգ. աղուրայնի, ռեռ. աղուրայնոյ Վստկ. 61. նոյն է նաև աղօր «սերունդ, շառաւիղ» Մագ. թղ. էջ 205 (տե՛ս իմ Հայ. նոր բառեր, հտ. բ)-

• ԳՒՌ.-Զարմանալի է, որ բառս պահուած է Այնթապի թրքախօս հայոց մէջ ախըրա, ա-խուրա ձևով. ախըրա եաթըրմագ «որթը տաշ-տաթաղ անել» (Բիւր. 1900, էջ 668). ուրիշ տեղ չեմ պատահած այս հազուագիւտ բառին։


Աղջամուղջ (մղջաւ)

s.

darkness, obscurity.


Աղջութիւն (ութեան)

s.

cf. Աղջամուղջ.


Աղջուր (ջրոյ)

s.

brine;
the action of salting in brine.


Աղտաղտուկ

adj.

salt, saline, brackish.


Աղտաղտուկք

s. pl.

s. pl. salt-mine.


Աղտեղացուցանեմ (ուցի)

va.

to soil, to dirty, to stain, to besmear with filth or grease, to befoul, to bedaub, to sully, to tarnish, to grease.


Աղտեղութիւն (ութեան)

s.

greasiness, dirtiness, foulness, stain, impurity;
turpitude, excess;
sweepings;
excrement;
տուն աղտեղութեան, privy, necessary;
անօթ աղտեղութեան, chamber-pot or utensil.


Աղտիւր

s.

marsh, swamp of stagnant water.


Աղցաւոր

adj.

miserable, wretched, sorrowful;
raging, violent.


Աղցաւորութիւն (ութեան)

s.

wretchedness, misery.


Աղքատակերութիւն (ութեան)

s.

act of spoiling the poor, extortion of the poor.


Աղքատասիրութիւն (ութեան)

s.

love of the poor, charity


Աղքատատեցութիւն (ութեան)

s.

hatred aversion to the poor.


Աղքատացուցանեմ (ուցի)

va.

to impoverish.


Աղքատութիւն (ութեան)

s.

poverty, indigence, beggary, want, necessity, penury;
meanness.


Աղքատսիրութիւն (ութեան)

s.

cf. Աղքատասիրութիւն.


Աղօթանուէր

adj.

that offers up his prayers to God;
suppliant.


Աղօթատուն

s.

chapel, place of prayer.


Աղօտացուցանեմ (ուցի)

va.

to obscure, to cloud, to diminish the splendour of any thing or person, to eclipse, to extinguish;
to tarnish, to sully, to take away the polish from any thing;
to slander;
to enfeeble, to debilitate, to diminish.


Աղօտութիւն (ութեան)

s.

obscureness, darkness.


Definitions containing the research ւ : 4031 Results