Your research : 290 Results for ե

Entries' title containing ե : 10000 Results

Ներբողեան (ենի)

cf. Ներբող.


Ներբողեմ (եցի)

va.

to make the panegyric, the eulogy of;
to give praises, to laud, to eulogize, to praise, to exalt.


Ներբողիչ (չի, չաց)

s.

panegyrist, eulogist.


Ներբուն

s.

trunk.


Ներգեւ (ից)

adj. gr.

slim, slender, lean, thin, weak;
languid, faint;
tribrachys.


Ներգեւիմ (եցայ)

vn.

to become weak, lean, faint, to grow languid.


Ներգիւն

s. bot.

s. bot. lotus;
lotus plant.


Ներգոյ (ից)

adj.

internal, interior, inward;
innate, natural.


Ներգոյական (ի, աց)

adj.

commorative;
— հոլով, — case.


Ներգործաբար

adv.

actively.


Ներգործական (ի, աց)

adj.

active;
— բայ, active verb;
— քուէ, active voice;
— շնորհք, effective grace.


Ներգործակից

adj.

cooperative.


Ներգործեմ (եցի)

va.

to do, to act, to operate, to influence.


Ներգործութիւն (ութեան)

s.

activity, energy, force, virtue;
influence, operation;
act, deed, work;
— հաւատոյ, act of faith.


Ներգործօրէն

adv.

effectively, in effect.


Ներդաշնակ

adj. s.

harmonious;
harmonica;
— ձայն, harmonic sound.


Ներդաշնակապէս

adv.

harmonically, harmoniously.


Ներդաշնակաւոր

adj.

harmonious, harmonic, tuneful, cadenced, concerted.


Ներդաշնակութիւն (ութեան)

s.

harmony, accord;
symphony;
concert.


Ներդեայ

adj.

made of fibres or nerves.


Ներեայք

s.

Nereids, sea-nymphs.


Ներելի (լւոյ, լեաց)

adj.

pardonable, excusable, remissible;
— մեղք, venial sin.


Ներեմ (եցի)

va.

to grant pardon for a fault, to pardon, to excuse, to forgive, to be indulgent;
to permit, to allow;
to tolerate, to endure, to suffer, to support;
ներեցէք, beg pardon;
pardon me;
զայս ասեմ ներելով, I speak this by permission.


Ներընդունակ

adj.

contingent, casual.


Ներընդունակութիւն (ութեան)

s.

contingence, casualty.


Ներխորհուրդ

s.

arcane, secret or hidden sense or meaning.


Ներծովային

adj.

marine.


Ներկ (ոյ)

s.

tint, dye, colour;
— կոշկաց, shoe-blacking.

• . ո հլ. «ներկ» Բրս. մրկ. Յայսմ. Գնձ. որից ներկանել ՍԳր. Ոսկ. ես. Եփր. ծն. կամ ներկել Սեբեր. Ոսկ. մ. բ. 5. Վեզօր. 152 կամ ներկուլ Ոսկ. հռովմ. 326. ներկագործ Արծր. ներկած Մանդ. Շար. ներկածոյ Խոր. ներկուած Եփր. թգ. Եղիշ. ծիրանաներկ Եւս. պտմ. անձերկ Մանդ. երանգաներկութիւն Փիլ. նխ. երփնաներկ Մծբ. ինքնաներկ Գէ. ես. լուսաներկ Մագ. ծաղկաներկ Փիլ. սևա-ներկ Վեցօր. մեղսաներկ Վրդն. օրին. և սղ. նարօտաներկ Սեբեր. Վեցօր. 152 ևն։ Նոր բառեր են իւղաներկ, ջրաներկ, ներկարար, ներկանիւթ, ներկապնակ, ներկատուփ ևն։

• Canini, Et. etym. 169 պրս. nirkh «շքեղութիւն» բառի հետ։ Տէրվ. Նախալ. 39 և 102 նի մասնիկով հնխ. rak արմա-տեր. հմմտ. սանս. raǰ «ներկել», rakta «գունաւոր, կարմիր», յն. ῥέζω=ῥεγιω «ներկել» ևն։ Նազարէթեան, Պատկեր 1892, էջ 300 իրար է կապում ներկ= նարկ և նարկիս, սանս. նիրա «ջուր» և նար «բոյր»։ Հիւնք. երանգ բառից։ Bit-tner wZKM 14 (1900), 161 պրս. rang «գոյն» բառի հետ։ Patrubány, Բանաս 1901, 29 իբր բնիկ հայ՝ սանս. ran'ga «գոյն» բառի հետ՝ ni-նախամասնիկով։

• ԳՒՌ.-Ջղ. ներկ, Ախց. Շմ. նէրկ, Սլմ. ներկ, Ալշ. Մշ. ներգ, Երև. Սեբ. նէրգ, Գոր. Ղրբ. նըէրկ, նըրկ, Ագլ. Մկ. նիրկ, Սվեդ. նիրգ.-բայական ձևով՝ Կր. Մրղ. նէրկէլ, Տփ. նէ՛րկիլ, Խրբ. Տիգ. նէրգիլ, Ագլ. նm՛ր-կիլ, Զթ. նիյգիլ, նիրգիլ։ Նոր բառեր են ներ-կուկ, ներկուն։


Ներկագործ

s.

dyer.


Ներկած (ոյ)

s.

spot, stain;
cf. Ներկածոյ.


Ներկածոյ

adj.

dyed, coloured.


Ներկական (ի, աց)

adj.

serving to dye.


Ներկայ (ից)

adj. adj. s. gr.

present, actual;
adj. s. gr. present.


Ներկայանամ (ացայ)

vn.

to present oneself.


Ներկայացուցանեմ (ուցի)

va.

to present.


Ներկայութիւն (ութեան)

s.

presence.


Ներկանեմ (կի)

va.

to dye, to colour, to tinge;
— ի կարմիր, to give a red dye to, to dye red.


Ներկանիւթ (ոյ)

s.

colour, colouring matter.


Ներկատուն (տան)

s.

dye-house.


Ներկատուփ (տփոյ)

s.

colour-box or paint-box.


Ներկարար (աց)

s.

dyer.


Ներկարարութիւն (ութեան)

s.

dyeing;
dye-works.


Ներկեմ (եցի)

va.

cf. Ներկանեմ;
տալ ի ներկել, to give out to be dyed.


Ներկէս

cf. Նարկա.

• տե՛ս Նարկա։


Ներկիչ

s.

dyer.


Ներկոց

s.

dye-house.


Ներկուած (ոյ)

s.

dye, colour;
stain.


Ներկուռ

adj.

cf. Խիտ;
well instructed, very erudite, learned, clever, imbued with science.


Ներհակ

cf. Հակառակ.


Ներհակակիր

adj.

contrary, incompatible;
antipathetical;
— բնութիւն, incompatibility.


Definitions containing the research ե : 4575 Results