disastrous, dismal, very grievous;
baleful, atrocious, ferocious.
Չզանգիտել ի չարաշշուկ մահուանէ անտի. (Սարգ. յկ. ՟Բ։)
Ծախեալ լինէին ի ձեռն չարաշշուկ եւ մահահոտ գարշութեան. (Ոսկ. լուս.։)
pestiferous, venomous, pernicious, deadly.
Որոյ շունչն է չար եւ վնասակար. մահառիթ. դժնդակ.
Մի՛ զարհուրիր ի չարաշունչ մահուանէ անտի. (Ճ. ՟Գ.։)
Որ ի ձեռն մարգարէին եղիսէի օրհնեցեր զջուրն չարաշունչ եւ մահացու. (Մաշտ.։)
bad, very ignoble, vile, infamous;
wicked, ferocious, cruel;
unfortunate, miserable, pitiful.
Ցանկութիւնն եւ սրտմտութիւնն, չարաշունքն եւ մահունքն». (Փիլ. լին. ՟Դ.) իբր չարաշնչութիւնք սպառնալեաց։ 4
very ill, very bad, detestable, execrable;
excessive, extreme, great, enormous;
cruel, atrocious, unmerciful, insufferable;
very bad, worse, wickedly, cruelly, unmercifully;
very, much, enormously, extremely, greatly;
basely, miserably, detestably, abominably, execrably, devilishly;
— վարել, ի կիր ածել, to misuse, to make a bad use of.
susceptible of pain, passible, passive.
Չարչարական ասեմք զմարմինն եւ մահկանացու. (Շ. թղթ.։)
Զի հարցէ զխայթոց մահու չարչարական մարմնովն՝ զոր ունէր. (Շ. ՟ա. պ. ՟Ծ՟Ը։)
fellow-sufferer;
compassionate.
Կամեցան չարչարակից լինել սրբոցն։ Մահկանացու մարմնովս կարիցեմք չարչարակից լինել անմահ աստուածութեանն. (Եղիշ. ՟Է. ՟Ը։)
suffering with another, participation in another's suffering;
compassion.
Եւ մեք զնախատինս նորա յանձին բարձեալ պարծանօք չարչարակցութեամբ տեառն յաւիտենից մահուանէն. (Տօնակ.։)
cf. Չարչարական.
չարչարեցաւ անչարչարելին չարչարելեաւն, եւ մեռաւ անմահն մահկանացուաւն. (Շ. թղթ. ստէպ։)
measure;
that by which any thing is measured;
extent, dimension, measurement;
quantity, dose;
measure, bounds, compass;
mediocrity;
moderation;
rule, proportion, measure;
reach, value, capacity;
boundary, limits, end;
measure, time;
cadence, metre, foot, measure, rhythm;
age of discretion, manhood;
measured, regular, moderate;
middle, moderate;
even, to, about, as, by, with;
— ինչ, some, a little;
—ով, with measure or moderation, moderately;
in verse;
—ով բան, բանք —աւ, verse, poetry;
— հասակաւ, middle-sized;
ի — հասեալ, of age, grown up, formed;
ըստ —ու, in proportion;
ձեօք —, as much as you;
արեամբ —, to blood-shed;
ի — հասանել, to arrive at or to be in the flower of manhood;
to become of age, to be grown up, adult, marriageable;
ի — աւուրց հասանել, to be getting old;
ի —ու ունել զանձն, գիտել զ— անձին, to conduct oneself with moderation, to restrain, to regulate oneself, to be master of oneself;
ի —ու ունել, to confine within due limits, to limit, to keep within bounds, to restrain, to repress;
զ— առնուլ, to measure, to prove, to weigh;
to try, to feel;
զամենայն ինչ առնել —ով եւ կշռով, to do all by weight and measure;
անդր քան զ— անցուցանել, անցանել ըստ —, to go rather too far, beyond bounds, to outstrip, to carry to excess;
— դնել, — եւ սահման դնել, to place limits to, to moderate, to restrain;
կալ ի —ու, to restrain oneself;
to keep one's temper;
ծախս առնել ըստ —ու եկամտիցն, to spend in proportion to one's income;
չկալ ի —ու, to make a bad use of, to misuse;
առնուլ զ— հանդերձի, to take the measure for a coat;
ճանաչել զ— անձին, to know one's ability;
զառն — ոչ գիտել, to know not a man;
not to know mankind, to be ignorant of human nature;
ուխտել երդմամբ —, to confirm on oath;
բրել զտեղին իբրեւ առն —, to dig a hole to a man's depth, to excavate the earth to the depth of a man's height;
ունի սա — ժամանակի առաւել քան զինն հարիւր ամաց, it has lasted for more then nine hundred years;
ունի — ժամանակի հարիւր ամաց, it is a period of a hundred years, it is a century;
հինգ հարիւրով —, about five hundred;
cf. Հինգ;
միտք նորա —ով, person of shallow intellect or weak mind;
առաւել քան զ—ն, very much, immeasurably, exceedingly, extremely, excessively;
միջովք — եւ բարձիւք —, from the loins to the thighs;
զհասարակ — գիշերաւ, about midnight;
գալով — բանին քոյոյ, when your word shall be proved true;
լրացեալ է —ն, the measure is heaped up;
the cup is full.
Չափովն՝ խնամք են դարմանոցն. եւ անչափն՝ տանջանք եւ մահ. (Յճխ. ՟Դ։)
Նոցա՝ ընչիւք չափ իցէ վնաս ծախուցն. իսկ սոցա՝ ոգւովք չափ իցէ մահս վշտագին. (Ոսկ. յհ. ՟Ա. 2։)
ignorance;
առ ի —նս, through ignorance, without knowledge, unknown to.
Յանգէտս կերեալ՝ չլինէր նմա պատիժ մահ, կամ որպէս թէ առ ի չգիտանս եկեր, եւ այլն. (Եզնիկ.։)
laziness, etc.
Չարաչար կեանք՝ ոչինչ ընդհատ ի մահուանէ. անգործութիւն անպիտան.
free from guile, innocent.
Թագաւորեաց մահ եւ ի վերայ չյանցուցելոցն ըստ նմանութեան յանցուածոցն ադամայ. (Հռ. ՟Ե. 14։)
cf. Սասանեցուցանեմ.
Որ զտարերս սասանեցեր։ Որ սասանես զերկիր։ Զհիմունս սասանեաց զմահու. (Նար. ՟Լ՟Զ. ՟Կ՟Գ։ Գանձ.։)
to shake, to jog, to jolt, to stagger;
to move, to astonish;
to frighten, to terrify;
— զոտն ուրուք յերկրէ իւրմէ, to cause a person to emigrate.
Որ զտարերս սասանեցեր։ Որ սասանես զերկիր։ Զհիմունս սասանեաց զմահու. (Նար. ՟Լ՟Զ. ՟Կ՟Գ։ Գանձ.։)
bitter, angry reproof, scolding, rebuke, threat, menace;
chastisement;
— իշխանակերպ, մեծավայելուչ, majesty;
— իշխանական, authority, haughtiness;
— աչաց, piercing glance;
ի — մատչել ընդ ումեք, to reproach bitterly, to scold sharply.
Նշանակ կենաց ի մահու սաստի. (Նար. մծբ.։)
threatening.
Բերան իմ լեզու եւս երկթերթի, որ սաստականն՝ մահ մատուցանէր, եւ ողոքականն՝ կեանս. (Կեչառ. աղեքս.։)
to kill, to slay, to massacre, to put to death, to take away life, to butcher, to slaughter, to exterminate, to extirpate;
to destroy, to overthrow, to make havoc of, to get rid of.
καταστρέφω subverto, everto διαφθείρω, καταφθείρω corrumpo, dirumpo διαλύω dissolvo. եւ առաւել ἁναιρέω, ἁναλίσκω, ἁπόλλυμι, ὁλεθρεύω, ἁφανίζω tollo, perdo, deperdo, extermino եւ այլն. Որպէս թէ ցյատակ աւերել եղծանել. յատակել. վեր ի վայր շրջել. ապականել. բնաջինջ առնել. եւ Սպանանել չարաչար մահուամբ. կոտորել. կորուսանել (զիրս, եւ զմարդիկ). աւրել, ջնջել .... եւ որպէս ռմկ. սատկեցնել, սատկիլ, կորսնցնել. կորսուիլ.
that kills, that puts to death cruelly, exterminator, extirpator, destroyer.
ὁλοθρευτής, ὁλοθρεύων, διαφθείρων perditor, deperdens, exterminans եւ այլն. Որ սատակէ. եղծիչ. կորուսիչ. մահացուցիչ.
extermination, extirpation, death, havoc, destruction;
ի — մատնիլ, to perish;
սատակմունս առնել, to make carnage;
կոտորել ի —, to destroy utterly, to exterminate.
θραῦσις, ὁλέθρος, ἁφανισμός եւ այլն. perditio, exterminatio եւ այլն. Սատակելն, իլն. կոտորած. մահ. աւեր.
mortal, deadly, fatal, mortiferous, lethal, murderous, destructive.
Սատակողական. ունօղ զօրութիւն սատակելոյ. ապականիչ. մահացուցիչ.
Յօձից առնուն զլուծիչս թունից նոցա, եւ զայլ մահացու դեղոց սատակչական զօրութիւնս. (Գր. հր.։)
workman, artisan, operative;
labourer, husbandman;
weaver, help, succour, aid;
helper, assistant, auxiliary;
fellow;
cause, author;
— պատմութեան, additional professor of history;
— լինել, cf. Սատարեմ.
Բազում վարձէր իւր օգնականս եւ սատարս, որով զիւր չարախօսութիւն յառաջ վարել կարասցէ։ Եգիտ սատար մահաթոյն իւրում չարմտածութեանն զայրն զդիւազգեաց։ Բազում ինչ է սրբութիւն սատար լինել անօսրութեան, որպէս աղօթք՝ տքնութեան։ Սատարք ելով շինութեան. (Բուզ. ՟Դ. 15։ Փարպ.։ Եղտշ. ՟Ա. Պիտ.։)
Զի թէ գիտէին երիցանիս զմահն՝ զոր պատրաստեալ է նոցա, ունէին արդեօք բազում սատարս լալոյ զինքեանս. (Փարպ.։)
cf. Սարդենի.
Որպէս ի սարդենի մահակէ պար գոլով երգէին զհոմերական քերթուածսն։ Սարդենի գաւազանաւ պար գալով. (Մագ. ՟Ժ՟Ա։ Երզն. քեր.։)
laurel;
cf. Սարդի.
Որպէս ի սարդենի մահակէ պար գոլով երգէին զհոմերական քերթուածսն։ Սարդենի գաւազանաւ պար գալով. (Մագ. ՟Ժ՟Ա։ Երզն. քեր.։)
black-bird.
ՍԱՐԵԱԿ կամ ՍԱՐԵԿ որ եւ ՍԱՐԻԿ. Կրկին ազգ թռչնոց. առաջին՝ որ կոչի ըստ յն. է տարմահաւ. տարմ. Եւ երկրորդն է Կեռնեխ, ագռաւ փոքր՝ քաղցրաձայն.
Սարիկք եւ տարմահաւք (յն. մի բառ, սէլէւգի՛ս)։ Տրմահաւն եւ սարիկն (յն. մի բառ) առնուն հրաման սատակել զմարախս. (Վեցօր. ՟Ը։)
start, thrill, cold shiver, shudder.
cf. Սարսափ.
cf. Սարսափելի.
Յորժամ մատիցես ի բաժակն սարսելի, իբր անտի ի կողոյն իսկ ըմպելոյ այնպէս մատիցես յառաջ։ Բաժակ մահուն՝ ամենեցուն սարսելի, Եղեւ աշխատելոցն կարօտելի. (Ոսկ. յհ. ՟Բ. 39. եւ Ոսկ. ննջ.։)
to quake, to totter, to start, to feel a thrill of fear, to shudder, to tremble, to quiver.
Սարսէ ի գոչելսյն սաստիւ։ Եւ ես սարսեցի։ Պիղատոս սարսեաց յարդարութենէ փրկչին։ Սարսեցէք (ի մահուանէ), եւ սմին ակն կալարուք. (Եզնիկ.։ Դիոն. թղթ.։ իսուք։ Ոսկ. ննջ.։)
cf. Սարսափելի.
Կատամահ տանջանացն սարսռելի գործոցն։ Լսեն զսարսռելի բարբառն, եթէ երթայք յինէն. (Ոսկ. լս. եւ Ոսկ. ի նեռն.։)
cf. Սարտչիմ.
Ի սմանէ մահ սարտուցեալ՝ երկնչի մերձենալ առ հաւատացեալս. (Մամիկ.։)
to be shocked at, estranged, alienated, to have an aversion to, to withdraw, to abandon;
to be horrified, scared, to take umbrage;
— ի ստենէ, to be weaned, disaccustomed.
Ի սմանէ մահ սարտուցեալ՝ երկնչի մերձենալ առ հաւատացեալս. (Մամիկ.։)
to flap the wings, to flutter about, to hover, to soar, to fly high.
Սաւառնին (պարակցութեամբ) ընդ հողեղէնքս՝ ջոկք անմահիցըն հրեղինաց. (Տաղ.։)
like Saul.
Սաւուղաբար արար ընդ անձինն իւրոյ։ Սաւուղաբար անձնամահ եղեւ։ Սաւուղաբար յիւրմէ մեռեալ. (Խոր. ՟Գ. 35։ Տէր Իսրայէլ. նոյ. ՟Ժ՟Թ.։ Շ. վիպ.։)
mournful, dreary, doleful, sad.
Վասն սգագործ յեղման մահու. (Կլիմաք.։)
to be formed into an altar-table, to become a sacrifice.
Ճշմարտապէս անմահի ելով սա զենումն, եւ պատարագի զենարան եւ սեղան, ըստ նմին նոյնպէս եւ զխաչանալն եւ զսեղանանալն կալցի. (Անյաղթ բարձր.։)
chamberlain.
Հեղձամահ եղեալ յիւրոց սենեկապետաց. (Խոր. ՟Գ. 22։)
Lord High Chamberlain.
Հեղձամահ եղեալ յիւրոց սենեկապետաց. (Խոր. ՟Գ. 22։)
sketch, draught, outline;
draughtsman, pattern-drawer.
Զմահն եւ զյարութիւնն իբրեւ ստուերագրօք յայտնէ. (Արշ.։)
to repent, to regret, to rue, to be seized with repentance, touched with contrition.
Լուեալ զմահ կնոջն՝ ստրջացաւ (այսինքն լուծաւ մորմոքելով). (Մամիկ.։)
pestilence, plague, epidemy, contagion, mortality.
որ ասի եւ ՍՈՒՐ. λοιμός pestilentia, pestis. Ածումն կամ հարուած սրոյ մահաբեր հրեշտակի՝ որպէս առ դաւթիւ. այն է ժանտախտ. մահատրաժամ, մահ բազմութեան ի տապագին եւ ի փոխադրական ախտէ հանդերձ ուռուցիւք.
to be pointed, sharp, to end in a point;
to pass rapidly, to fly, to go quickly, to fleet away, to rush on, to precipitate, to rush on headlong;
to be soured, exasperated, to chafe at;
ի բաց —, to disappear, to fly away, to vanish.
Իբրեւ ի մահաբեր ինչ աղիտէ սրացեալ. (Պիտ.։)
to run out of breath.
Իբրեւ յանմահութիւն ցանկացեալ սրթալով եւ հինանալով եւ հոգի կլանելով ընթանան. (Փիլ. իմաստն.։)
cabinet, lady's private room, boudoir;
nuptial bed, thalamus;
bed-curtain.
παστός thalamus παστοφόριον locus thalami κατακάλυμμα cooperimentum, tegumentum. Առագաստ հարսնութեան. ներքին սենեակ վարագուրաձիգ. վրանաձեւ կազմած մահճաց. սրահակ. վայրագոյր. որմակալ. նուարտան. վիժակ.
containing the number sixty.
Բնաւորեցին ի հարիւրաւորն վկայական մահուամբ, եւ ի վաթսնաւորն ճգնօղ տեսութեամբ, եւ յերեսնաւորն ուղիղ քաղաքավարութեամբ. (Մխ. դտ.։)
steep place, precipice;
— ի —է, steep, cragged;
ի —ից արկանել, ընկենուլ, մղել or հոսել, to precipitate, to throw headlong down;
անկանիլ or մղիլ ի —ից, to be cast down a precipice.
Թուի թէ ի վախից մղնցէ։ Երիվար ճնշեալ սանձիւք ձեռին վարժողին ոչ ի վախից վերամղեսցէ զնստեալն։ Մի՛ մղիլ ի վախից (կամ ի վազից) յառժամանակեայ մահուանէս։ Ի վախից ընդ գեհենս վտարեալ անկանիմք. (Աստուածաբան յայտն։ Նեղոս.։ Յհ. կթ.։ Ոսկ. յհ. ՟Ա. 38։)
cf. Երկիւղ.
Թուի թէ ի վախից մղնցէ։ Երիվար ճնշեալ սանձիւք ձեռին վարժողին ոչ ի վախից վերամղեսցէ զնստեալն։ Մի՛ մղիլ ի վախից (կամ ի վազից) յառժամանակեայ մահուանէս։ Ի վախից ընդ գեհենս վտարեալ անկանիմք. (Աստուածաբան յայտն։ Նեղոս.։ Յհ. կթ.։ Ոսկ. յհ. ՟Ա. 38։)
to finish, to put an end to, to terminate, to end, to conclude, to accomplish, to achieve, to consummate;
to execute, to kill;
— զաւուրսն, զկեանս, —նեալ զաւուրս իւր մեռանել, to end one's days, one's life, to make one's exit, to depart this life, to die.
Մոխրահեղձոյց մահու զկատարած իւր վախճանէր։ Ի նմին վայրի եւ ես զբանս վախճանեցից. (՟Բ. Մակ. ՟Ժ՟Գ. 8։ ՟Ժ՟Ե. 38։)
to pass from life to death, to expire, to breathe one's last, to die;
to be finished, consumed, to be drawing to a close, to terminate, to end;
— լցեալ աւուրբք, to die full of years, to die very old;
—նեալ, dead, deceased, departed, defunct.
Հայր քո երդմնեցոյց զմեզ, մինչչեւ վախճանեալ էր նորա։ Հասեալ յերուսաղէմ՝ վախճանեցաւ։ Վախճանեցաւ Յովսէփ, եւ ամենայն եղբարք նորա։ Վախճանեցաւ արքայն եգիպտացւոց։ Եւ եղեւ ի վախճանելն հերովդի։ Ասա՛ բան ինչ ի տէր. եւ վախճանեա՛ց (կամ վախճանեցի՛ր. ըստ Իսիւք)։ Սրով վախճանեսցին։ Սովով եւ մահուամբ վախճանեսցին. եւ այլն։
dagger, poniard;
sword, sabre, hanger, cutlass, scimitar;
sworded, armed with a sword or dagger.
Զմահաբեր վաղակաւորն ի վերայ խաղացուցեալ՝ յեղյեղէր. (Պիտառ.։)