Definitions containing the research ոհ : 1435 Results

Կրտսերութիւն, ութեան

s.

minority;
inferiority.

NBHL (1)

Երկմտեալ էր շաւուղ վասն կրսերութեան տոհմին իւրոյ. (Եփր. թագ.։)


Կրօն, Կրօնք, նից

s.

religion, faith;
religious order, monastic life;
law, right, custom, usage;
manners conduct, life;
sect;
— աստուածպաշտութեան, the true faith.

NBHL (1)

Ի բաց թողուլ զաղտեղի դիցն զոհամատոյց կրօն. (Կաղանկտ.։)


Կրօնաւորութիւն, ութեան

s.

monastic life;
religion, piety;
թողուլ զ—, to throw off the cowl.

NBHL (1)

Գտանի ի նոսա եւ ողջախոհութեան իմն կրօնաւորութիւն. այսինքն ժուժկալութիւն. (Պիտ.։)


Կցորդիմ, եցայ

vn. mus.

to partake, to participate, to share in, to have a share or hand in;
to join in, to associate, to be connected with, in communication or connexion with;
to have an understanding together, to agree, to be agreed;
կցորդէին միմեանց ի վտանգ եւ ի փառս, they shared the perils the glory;
to accompany

NBHL (1)

Որ չարչարանացն կցորդին տեառն։ Կցորդին ընդ մեզ սուրբքն ի գոհութիւն. (Խոսր.։)


Հագագասփռութիւն, ութեան

s.

pronunciation.

NBHL (1)

Հ. Լծորդ է եւ ընդ խ, կակուղ. զոր օրինակ. կոհակ, կոխակ. խոյ, հոյ. հաղբք, խաղբք. նախապետ, նահապետ. այլ առաւել Վանեցի գրիչք ստէպ փոխանակ հ, տառի դնեն խ. որպէս է տեսանել ի գիրս թովմայի արծրունւոյ։


Հազիւ, հազիւ թէ, — իմն, հազիւ հազ, — ուրեմն, — ուրեք

adv.

hardly, scarcely, barely.

NBHL (1)

Արդարն հազիւ կեցցէ։ Հազիւ նկատեմք զերկրաւորս։ Հազիւ մեկնի ի նմանէ։ Հազիւ լռեցուցանեն զժողովուրդսն ի չզոհելոյ նոցա։ Հազիւ ինչ հանդարտեցուցանէր.եւ այլն։


Ճակաճան, աց

adj.

lecherous, libidinous, lascivious, wanton, lewd.

NBHL (2)

Քա՛ւ եւ մի՛ լիցի ողջախոհաց ի ճակաճանիս հայելով ի դէմս՝ գլել ի գութ։ Սիրի ի յորկորամոլ ճակաճանաց. (Պիտ.։)

Գիճասէր կամ իգասէր. մատակախանձ. վարար. իգամոլ. վաւաշոտ, եւ վաւաշոտական. պիղծ. պղծախոհ. բղջախոհ. պոռնիկ.


Ճակաճանութիւն, ութեան

s.

lecherousness, lasciviousness;
whoredom;
fornication.

NBHL (1)

Իգամոլութիւն. վաւաշոտութիւն. գիճութիւն. բղջախոհութիւն.


Հաւատակից, կցի, կցաց

adj.

of the same belief, faith or religion, coreligionary.

NBHL (1)

συμπιστεύων idem credens ὀμόφρων concors. Կցորդ նոյն հաւատոյ. հաւատոյ եղբայր. եւ Միակրօն. միախոհ.


Հաւատարմաբար

adv.

faithfully, loyally, truly, accurately.

NBHL (1)

cf. ՀԱՒԱՏԱՐՄԱՊԷՍ. Զօրհնութիւնս ասեմք եւ գոհացողութիւնս յոյժ հաւատարմաբար. (Ոսկ. ՟ա. կոր.։)


Հաւաքեմ, եցի

va.

to assemble, to gather together, to collect;
to amass, to hoard, to accumulate, to heap up;
to infer, to conclude;
to concentrate;
to compile;
to stock;
— զանձն, զխորհուրդս or զմիտս, to retire within oneself;
to collect one's thoughts, to meditate.

NBHL (1)

ՀԱՒԱՔԵԼ. Հաւաքաբանել. եզրակացուցանել. Տրամախոհութիւնն է՝ որ հաւաքէ։ Մարդում միայնում գոյ հաւաքելն. եւ այլն։ (Անյաղթ վերլծ. արիստ.։)


Մերձազաւակ

adj.

related, consanguineous.

NBHL (1)

Մերձաւոր ըստ զաւակի, այսինքն սերնդեամբ, զարմիւ. մերձաւոր արեան. ազգակից. տոհմակից.


Միաբան, ի, ից, աց

adj. adv. s.

unanimous, of one mind, agreeing;
conformable, equal, uniform, analogous, similar, identical, the same;
with one accord, in concert, unanimously;
cf. Միաբանակեաց;
— հաւանութիւն, unanimity, concord, consent;
— լինել, to agree, to conform to.

NBHL (2)

ὀμόλογος, ὀμόνοος, ὀμογνώμων, σύμφωνος consentiens, concors, consonans, -nus. Որոց մի է բան՝ այսինքն խօսք կամ համեմատութիւն. համաձայն, միախոհ. համեմատ.

Միաբան ամենեքեան գոհացարո՛ւք։ Կացցուք միաբան յաղօթս. (Ժմ.։)


Միաբանակի

adv.

unanimously.

NBHL (1)

Գոհացողք լինելով միաբանակի զամենեցունցն աստուծոյ. (Պիտ.։)


Միաբանութիւն, ութեան

s.

unanimity, agreement, concord, union, harmony, consent, good understanding;
conciliation, union;
harmony, consonance, concordance, homophony, symphony, concert;
conformity, fitness, suitableness;
commonalty, community, communion;
company, society, club, corporation, congregation;
copulation;
— թագաւորաց, alliance, confederation, league;
— ի չարիս, cabal, plot, conspiracy;
միաբանութեամբ, unanimously, with one accord;
միաբանութեամբ կեալ, to live on good terms;
քակտել զ—ս, to sow division in.

NBHL (1)

ὀμόνοια, συμφωνία concordia, consensus, concentus ἐνότης unio ψύφησμα consultum σύμπνοια unanimitas ὀμολογία concinnitas, conventio. Միաբան գոլն. եւ միաբանիլն. ձայնակցութիւն. համախոհութիւն. միութիւն. յարմարութիւն.


Միալեզու

adj.

speaking the same language.

NBHL (1)

Միատոհմ միալեզու ազգի բազմացելոյ։ Քակեցին զմիալեզու միաբանութեանն իւրեանց շինութիւն. (Ագաթ.։)


Միախորհուրդ

adj. adv.

of the same opinion or way of thinking, unanimous;
unanimously.

NBHL (1)

Միախոհ լեալ ընդ նախարարացն։ Զմիախոհս միասնականին հալածէր։ Ոչ հակառակողի են այնպիսի բանք եւ գործք, այլ միաբան եւ միախոհ բնութեան. (Յհ. կթ.։ Տէր Իսրայէլ. յնվր. ՟Ժ՟Ը.։ Նանայ.։)


Միակ, աց

s. adj.

unity, first number, one;
only one, alone, singular.

NBHL (1)

Պատահէ ումեմն լինել միակ միայնակ առանց ազգատոհմի. (Լմբ. ժղ.։)


Միասնաբար

adv.

together.

NBHL (1)

Ուցուք միասնաբար մատչել ի սեղանն, եւ մի՛ ի գոհանալ մեր՝ այլում տրտնջել լիցի. (Տօնակ.։)


Միասնունդ

adj.

fed, reared or brought up together.

NBHL (1)

Վասն դայեկատոհմ միասնունդ սիրոյն. (՟Գ. Մակ. ՟Ե. 18։)


Միատնութիւն, ութեան

s.

cohabitation, living in the same house.

NBHL (1)

Մի տուն կամ մի ազգատոհմ գոլն. մնակակցութիւն.


Միատուն

adj. s.

living with, in the same house;
cohabitant.

NBHL (1)

Սեկունդոս ասէ. (կին չար՝ հացակից գազան, եւ հարկաւ միատոհմ թշնամի. Ոսկիփոր.։)


Միգապատեմ

va.

to cloud, to darken, to dim.

NBHL (1)

Սրբեաց զճենճերս ծխամած միգապատեալս զոհից. (Ճ. ՟Ա.։)


Միծ, մծի

s.

mud, mire, dirt;
puddle.

NBHL (1)

βόρβυρος coenum, limus, lutum (յորմէ Մծղնեայ). Գայռ. տիղմ. աղտեղութիւն կաւոյ. ցիխ. խոհերք. (յն. վօ՛րվօրօս. յորմէ բորբորիտ).


Միջակային

adj.

middling, indifferent, neither good nor bad, moderate.

NBHL (1)

Միջակայնոց եւ պայազատաց, շինականաց եւ տոհմականաց. (Նար. ՟Գ։)


Միտ, մտի, մտաւ, միտք, մտաց

s.

mind, intellect, understanding;
sense, judgement, reason, intelligence;
thought, idea;
intention, design, project;
opinion;
advice, counsel;
meaning, intent;
maxim;
ըստ մտի, ըստ —ս, at one's will or pleasure;
according to one's fancy, liking, desire;
ըմբռնումն մտաց, apprehension, idea;
մարդկեղէն —ք, human reason;
հասարակաց —ք, good sense;
—ք անմտութեան, foolish thoughts;
—ք անարգութեան, reprobate sense;
—ք առակիս, the moral of the fable, or of the apologue;
ուղիղ մտօք, in good faith;
պարզ մտօք, frankly, sincerely, without artifice;
սրտի մտօք, with all one's heart;
ազնուական —ք, noble sentiment;
արդարակորով, խորախորհուրդ, վսեմ, հաստատուն or անյողդողդ, լուսաւորեալ, ընդարձակ, եռանդուն, սուր, թափանցող, արգասաւոր, հնարագիւտ —ք, upright, profound, elevated, firm, enlightened, vast, lively, sharp or piercing, penetrating, fertile, inventive wit, mind or intellect;
թեթեւ, անարգասաւոր, շփոթ, ցրուեալ, տկար —ք, frivolous or light, barren, confused, distracted, weak mind or intellect;
ունել ի մտի, to have the design or intention, to propose to oneself, to project;
ի —ս լինել, գալ, —ս ուսանել, to regain one's intellectual faculties, to be restored to one's senses, to awake;
դնել ի մտի, հաստատել ի —ս, to form a resolution, to take into one's head, to be determined, to resolve, to project, to propose, to presume, to imagine;
— դնել, to be attentive, to apply or devote oneself to, to observe, to regard, to consider with care, to think, to reflect;
ի —ս առնուլ, to understand, to comprehend, to perceive, to conceive, to know, to remark;
to study, to learn by heart;
զմտաւ or ընդ — ածել, to consider, to regard attentively, to meditate, to recollect, to imagine;
աշխատ առնել զ—ս, to fatigue the mind, to rack one's brains;
անկանել ի մտտաց, to be out of one's mind or senses, to lose one's senses, to be crazy;
անկանել or ելանել ի մտաց, to escape or slip from one's memory;
to forget;
—ս դնել, to admonish, to warn, to apprise of;
դնել ի մտի ուրուք, to suggest, to insinuate, to hint, to intimate, to entangle, to involve;
ընդ — մտանել, ըստ մտի լինել, to please, to gain one's affection or good will, to conciliate one's favour, to insinuate oneself in the good graces of, to win one's favour;
ընդ — տանել, to take offence at, to be offended, to take ill, to take a pique, to be nettled;
արկանել ի —ս, to suggest, to inspire;
տալ ի — առնուլ, to cause to understand;
փոխել զ—ս, շրջիլ ի մտաց, to think better of, to change or alter one's mind or intention;
ի չար կամ ի բարւոք —ս առնուլ, to take well or ill;
գերել զ—ս, to captivate one's understanding;
ընդ —ս անկանել ուրուք, to occur to mind, to enter the imagination or thoughts;
հանել ինչ ի մտաց ուրուք, to drive out of one's head, to persuade to the contrary;
—ս ունել, to be witty;
ասել ի մտաց, to say to oneself;
ընդ — արկանել, to think, to recollect, to conceive;
բարգաւաճել, կրթել զ—ս, to cultivate, to form the mind, to improve;
այսր անդր մաղել զ—ս, to distract the mind;
անխիղճ —ս ունել, to keep a clear conscience;
ի մտի պահել, to keep in memory;
բարձրանալ ի —ս իւր, to become proud, vain, puffed up;
— առնել, to listen to, to mind, to agree with;
ընդ —ս հարկանիլ, to occur, to come to mind or memory, to recollect;
առնել ի մտաց իւրոց, to do without intention, to do unintentionally;
առ ի —ս առնուլ, to understand allegorically;
իսկ առ ի —ս, and in mystic or allegorical sense;
բազումք ի —ս ունողաց, the generality of intelligent persons, most witty people;
ոչ ոք ի —ս ունողացն, one of good sense, no sensible person;
եդեալ էր ի մտի, he decided, he was resolved;
չառնում ինչ ի —, I understand nothing of it, I don't understand it, I am quite at a loss;
անմարթ է ի — առնուլ զայն, nothing can be known about it, it is impenetrable, it's marvelously obscure;
—ք իմ առ իս դարձան, my mind was restored;
եւ ոչ ի —ս անգամ անկեալ էր նորա, he never even dreamed of it;
խորհէի եւ ասէի ընդ —ս, I thought and said to myself;
յորմէ ի — առնուլ է, whence it follows that;
բազում անգամ եղեւ ինձ ի մտի, I was more than once tempted to, I several times intended to;
գայ ի —ս իմ, it has just come into my thoughts, mind or head;
ստէպ ի մտի իմում յեղյեղեմ զայն, I often repeated it to myself;
յաս են —ք բանիցս, this is the sense of the passage;
նա չառնու ինչ ի —, he understands nothing of it, he knows nothing about it, it is Chinese to him;
այսպէս եցոյց զչարութիւն մտաց իւրոց, thus he betrayed his malicious intention;
զմտաւ ածեմ, to think, to regard, to consider.

NBHL (1)

Ամենեցուն միտս դնէ՝ որ ի կենցաղումս. (յն. օրինադրէ) (Բրս. գոհ.։)


Պարգեւաբեր

adj.

bringing presents.

NBHL (1)

Պարգեւաբերքն դառնալով ի պարգեւատուն՝ ասեն (զառողացն) նախ՝ եթէ երկիրպագին եւ գոհացան, եւ ապա զայլ եւս խնդիրսն ասեն. (Խոսր.։)


Պարգեւառ, ի, ից

adj.

donee, person to whom any thing is given or bequeathed by will.

NBHL (1)

Սոյնիսեաց պարգեւառուացն գոհութիւն աւարտին սրբով պատարագաւն. (Խոսր. պտրգ.։)


Պարգեւատու, աց

s.

donor;
remunerator.

NBHL (1)

Յաննախանձ պարգեւատուէն։ Յամենառատ պարգեւատուէն Աստուծոյ։ Գոհացի՛ր զպարգեւատուէն. (Եղիշ. ՟Է։ Արծր. ՟Է. 12։ Խոսր.։)


Պարկեշտանամ, ացայ

vn.

to be modest, to lead a chaste life, to know how to compose one's demeanour;
to be moderate, reserved or circumspect, to abstain, to be sober.

NBHL (1)

Որ ի զոհս հնոյն մերձենային՝ որպիսի սրբութեամբ պարկեշտանային. (Լմբ. պտրգ.։)


Պարկեշտութիւն, ութեան

s.

modesty, decency, decent bearing, carriage, demeanour or deportment, honesty;
chastity, pudicity, purity, bashfulness;
moderation, temperance, abstinence, frugality, sobriety;
gravity, stateliness, reverend aspect;
պարկեշտութեամբ, cf. Պարկեշտաբար.

NBHL (1)

Հետեւեալ լինի ողջախոհութեան՝ բարեկարգութիւն, պարկեշտութիւն, պատկառումն. (Արիստ. առաք.։)


Պարունական, ի, աց

adj.

comprehensive.

NBHL (1)

Մեր քահանայապետութիւնս ասի եւ է պարունական իրողութիւն ամենեցունց իւրոցն սրբազանից։ Պարունակականն օրհնաբանութիւն ամենասրբազանիցն զանձնաւորականս մեր ունակութիւնս յոդաւորապէս դնէ։ Աստուածագոյն գոհութիւն քահանայապետական՝ որպէս պարունական ի մեզ եկելոցն յԱյ սրբազանիցն պարգեւաց. (Դիոն. եկեղ.։)


Պարսպեմ, եցի

va. fig.

to encircle with a wall, to wall;
to construct or elevate a rampart, to fortify;
to separate by a wall;
to protect, to shelter;
— or ի բաց —, to separate, to divide, to send away, to remove, cf. Որոշեմ, cf. Հեռի առնեմ, cf. Մեկուսացուցանեմ.

NBHL (1)

ՊԱՐՍՊԵԼ. եւ Ի ԲԱՑ ՊԱՐՍՊԵԼ. διατειχίζω distermnio, dirimo. Անջրպետել. տրոհել. որոշել. հեռի առնել կամ պահել.


Պարտ, ոյ, ուց

s. adj. v. imp.

debt, duty, obligation, engagement;
due;
active debt, credit;
tribute, tax, impost;
cause, reason, author;
in debt to, indebted, accountable, responsible;
guilty, culpable;
— բաշխք, tribute due;
—ոյ տէր, creditor;
— է, there must, there ought;
it is right, it is necessary;
— եւ արժան էր, it was necessary;
չէ —, ոչ է —, ոչ է եւ պատշաճ, it must not be, it is not right, just or lawful;
չէ — կենաց, he is unworthy of life;
— վարկանել, to think proper, to deem expedient;
արկանել ընդ —եօք, to cause to run into debt, to get into debt, to be involved in debt;
մտանել ընդ —եօք, to run into debt;
to lay oneself under obligations;
բազում —ս ունել, լի —եօք լինել, to be over head and ears in debt;
— անձին համարել, to assume the obligation;
հատուցանել զ — ս իւր, to discharge or pay a debt;
հատուցանել զ —ս երախտագիտութեան, to discharge a debt of gratitude;
հատուցանել զ— ս իւր առ հայրենիս, to pay one's debt to one's country;
—առնել, to render culpable, to impute, to accuse;
to condemn;
cf. Թոյլ;
cf. Պատշաճ.

NBHL (1)

Ոչ էր պարտ եւ պատշաճ ի սուրբ տեղւոջէ անտի գանձ երթալ զոհնց կռոց դից պաշտաման. (՟Բ. Մակ. 19։)


Պարտակ

s.

mask, veil, cover.

NBHL (1)

Տոհմ, պար ... երամ, պարտակ, գունդ. (Երզն. քեր.։)


Պարտական, ի, աց

s. adj.

debtor;
indebted;
bond. responsible, obliged;
culpable, guilty;
due, fit, convenient;
— առնել, to cause to run into debt;
to oblige;
— լինել, to remain debtor, to run into debt;
to be obliged or subject;
ինքն եղիցի անձին իւրում —, his blood shall be on his own head.

NBHL (2)

Չէ ընդ վայր՝ ասեցեալն, բերան գոհացօղ՝ պարտական ունի զաստուած. (Խոսր.։)

Զպարտական գոհաբանութիւնդ ձեր մատուսջիք նմա։ Զպարտական ծառայութիւնն հատուսցեն. (Յհ. կթ.։)


Պարտակից

s.

fellow-debtor.

NBHL (1)

Արտատրոհեաց ի կենաց դրախտէն զկողին պարտակից. (Նար. խչ.։)


Պարտիք, տեաց

s.

debt;
duty;
տալ զ —իս, to pay dear for, to smart for, to be punished, to have the smart of.

NBHL (1)

Թո՛ղ մեզ զպարտիս մեր։ Այնմ որ գործիցէն՝ ոչ համարին վարձքն ըստ շնոհաց, այլ ըստ պատեաց։ Թողցին ձեզ պարտիքն։ Ի նախատինս, եւ ի նզովս, եւ ի պարտիսս։ Եւն։ Գրիգոր անցեալ գնաց առ տրդատ՝ զհայրենեցն հատուցանել պարտիս. (Խոր. ՟Բ. 77։)


Պարփակեմ, եցի

va.

to envelop, to enclose, to encircle, to surround, to shut in;
to circumscribe, to comprehend;
— թագաւ, to crown, to gird the brows with a crown.

NBHL (1)

Ի խոր տխրութեան պարփակէր ոչ միայն զանձն նորա, այլեւ զամենայն համատոհմսն նախարարս ազգին իւրոյ. (Ղեւոնդ.։)


Պետ, աց

s.

chief, commander;
— վարժից, master;
— հարց, patriarch;
— մարց, abbess;
— գաւառաց, prefect, governor.

NBHL (1)

Մի՛ պակասեսցէ իշխան յուդայ, եւ մի՛ պետ յերանաց նորա։ Իշխանք եւ պետք տոհմիցն։ Զպետս եւ զբռնաւորս. (Ծն. ՟Խ՟Թ. 10։ ՟Ա. Մնաց. ՟Է. 40։ Դան. ՟Գ. 2։)


Պէտ

v. imp.

cf. Պէտք;
— առնել, to take care, to care, to do the needful or necessary;
— լինել, to be necessary;
ո եւ — whoever, whosoever;
որչափ —, as much as you will or wish;
— է, it must be, it is necessary;
չէ —, it need not be, it is unnecessary;
չեն ինչ ինձ — աղօթք, I do not want prayers;
ինձ ոչ է — զայնմանէ, I care not about.

NBHL (1)

Զնոսա (զարտաքին զոհս) ո՛ եւ պէտ իսկ ոք կարէ մատուցանել, եւ զսոսա (զներքինս) սակաւք.որչափ քան զոչխար լաւ է մարդ, նոյնչափ քան զնա այս պատարագ. (Ոսկ. եբր. ՟Ժ՟Ա։)


Պիստակ

s.

pistachio.

NBHL (1)

ԲՈՒՍՏ կամ ՊԻՍՏ. բուսդէր, պիսդ, պուսսէդ, վիւսսէդ. Գոհար ծովային՝ իբր բոյս քարացեալ. (Բժշկարան.։)


Պիտանաւոր

cf. Պիտանացու.

NBHL (1)

Քաջ եւ արգասաւոր ոչ միայն ի բանս եւ ի պիտակաւոր խոհականութիւնս, այլ եւ ի մեծամեծ եւ ի բազում գործս արժանափառս. (Խոր. ՟Ա։)


Պղակունտրագործ, աց

s.

pastry-cook.

NBHL (1)

Տեսցուք որչափ կոտորածք ի բարեկեցութեանն տենչանացն գործին. որչափ յամճաբերացն եւ խոհակերացն եւ ի սեղանայօրինացն, ի պղակունտրագործացն եւ ի ծաղարարաց. (Ոսկ. մ. Գ. 17։)


Պղերգանամ, ացայ

vn.

to be idle, to neglect.

NBHL (1)

Մի պղերգասցուք գոհանալ զտեառնէ։ Զիա՞րդ է՝ զի առ նորա փառաբանութիւն պղերգանան բազումք. (Խոսր.։)


Պղծամատոյց

adj.

unclean, impure, sacrilegious.

NBHL (1)

Գնաց ի տաճար կռոցն յաւուր տօնի պղծամատոյց զոհիցն. (Տէր Իսրայէլ. փետր. ՟Ը.։)


Պնակ, աց

s.

dish;
bowl, porringer, wooden bowl;
մխել զձեռն ի — ընդ ումեք, to eat together, at the same table, to be a table-companion.

NBHL (1)

Եթէ ոք զպնակ լուտնայցէ, եւ շարաւով զոհիցն լնուցու. (Ոսկ. ՟բ. տիմ. ՟Ղ։)


Պնդութիւն, ութեան

s.

consistence, solidity, fixity, hardness, density, consolidation;
steadiness, firmness, constancy;
stiffness, severity, obstinacy;
strength, vigour;
sustained, unflagging or continued effort, endeavour, care, solicitude, diligence;
— որովայնի, constipation, costiveness;
պահք պնդութեան, rigorous fasting;
բազում, մեծաւ or փութոյ պնդութեամբ, carefully, diligently, eagerly, cordially, earnestly.

NBHL (1)

Թմբրեցելոյ գլխոյն ի գոլորշեացն, զորս ի խորագոյն ջերմութէանն պնդութեամբ ի վեր առաքի. (Բրս. գոհ.։)


Համացեղ

adj.

of the same race or family;
homogeneous.

NBHL (1)

ՀԱՄԱՑԵՂ ὀμόφυλος contribulis, gentilis որ եւ ՀՈՄԱՑԵՂ. Որ է ի նմին ցեղէ. համատոհմ. համազգի. ազգակից՝ մերձաւոր կամ հեռաւոր յամենայն կարգի.


Համբերելիք

s.

affairs requiring patience, annoyances, troubles.

NBHL (1)

Եղերացեալ է խոհականութիւնն առնելեօք. իսկ արութիւնն՝ համբերելեօքն։ Արութիւն՝ մակացութիւն ի հանարոյ է համբերելեացն, եւ ոչ համբերելեացն, եւ չէզօքացն. (Փիլ. այլաբ.։)