assembled, composed of angels.
Առաջի ամենայն հրեշտակագունդ զօրուն. (Ագաթ.։)
Հրեշտակագունդ խառնուածով տուն առ տուն երգ առեալ՝ ընդ վերին զօրացն միաւորին. (Յհ. իմ. եկեղ.։)
cf. Հրեշտակային.
Հրեշտակական մականունութիւն կամ անուանակոչութիւն, կարգ, քահանայապետութիւն, կարգաւորութիւն, տեղի, դասք, պարք, զօրութիւնք, օրհնութիւն, ազդումն. (Դիոն.։ Ագաթ.։ Յճխ.։ Նար.։ Խոսր.։ Սարկ.։ ՃՃ.։)
Զհրեշտակականացն ասել կարծեմ զօրութեանց. (Սարկ. քհ.։)
angelic, belonging to an angel.
Հրեշտակային ձայն, կամ օրհներգութիւնք, կարգաւորութիւն, վարք. (Շար.։ Յճխ. ՟Ժ՟Ե. ՟Ի. ՟Ի՟Գ։ Ժմ.։)
archangel, chief or prince of the angels.
ἁρχάγγελος archangelus. Պետ դասուց հրեշտակաց. գլխաւոր ի հրեշտակս. զոր օրինակ գաբրիէլ, եւ այլն. եւ ուրոյն դաս ի վերոյ քան զհրեշտակս.
like a Jew, after the manner of the Hebrews.
ἱουδαϊκῶς judaice. Իբրեւ հրէայ. հրէական օրինօք.
Առ վէմն գլորման հարկանին հրէաբար (կամ հրէօրէն). (Պրպմ. ձ։)
jewish, hebrew, judaical;
— օրէնք, the jewish law;
— հնութիւնք, judaical antiquities.
cf. Հրէաբար.
Պահել զօրէնս, կամ տրտմիլ հրէապէս. (Եւս. պտմ. ՟Զ. 17։ Բրս. պհ.։)
judaism.
ἱουδαϊσμός Հրէայ գոլն. հրէական ազգ, եւ բնութիւն նորա, սովորութիւն, օրէնք, կրօնք. տե՛ս (՟Բ. Մակ. ՟Ժ՟Դ. 38։ Եսթ. ՟Ը. 17։ Գաղ. ՟Ա. 13. 14։)
Թողուլ զօրէնս հրէութեան. (Խոր. ՟Բ. 7։)
inheritance;
legacy, bequest, gift by will, endowment;
— առնել, to bequeath.
Ետու զտաթեւ (գիւղն) վասն իմ հոգեացս ի ձեզ, յիմ հօրէն հրիտակ հասեալ ամենայն սահմանօք. (Ուռպ.։)
cf. Հրճուալից.
Հրճուալի ձայնիւ օրհնէր զաստուած. (Ճ. ՟Ա.։)
cf. Հրճուալից.
Հրճուալի ձայնիւ օրհնէր զաստուած. (Ճ. ՟Ա.։)
joyful, gay, cheerful, merry.
Հրճուալի ձայնիւ օրհնէր զաստուած. (Ճ. ՟Ա.։)
joy, mirth, rejoicing, cheerfulness, gaiety, sportiveness, delight, pleasure;
—նս ումեք կազմել, ի —նս ածել զոք, to rejoice, to delight, to cheer;
ի — նս խնճոյից, in the merriment of a feast.
Ի հրճուանս ածեն զզօրս հրեշտակաց. (Յճխ. ՟Ժ՟Բ։)
to rejoice, to divert, to amuse;
— զլսելիս, to delight the ears, to charm, to please.
Գրեթէ զայն ասեմք գոլ գեղեցիկ երաժիշտ, որ զվեհագոյնսն եւ զբաւականապէս խրատեալսն հրճուեցուցանէ. (Պղատ. օրին. ՟Բ։)
to be joyful, in a merry mood, to thrill with joy, to leap for joy, to be transported with joy, to shout for joy, to be overjoyed, to exult, to rejoice greatly, to be in a rapture of joy, to be beside oneself with joy.
Հրճուիմք այսօր մեք հոգեպէս. (Տաղ.։)
banditto, bandit, cf. Հրոս.
Զօրական յանդուգն լ իբրեւ ասպատակաւոր. որ գրի եւ ՀՐԱՀՈՍԱԿ. (լծ. ընդ խրախոյս. եւ ընդ թ. եիւրիւյիլ էտէն ). վրայ վազօղ.
flock, flock of sheep, of goats, fold;
cf. Յօտ;
the faithful, the universal Church.
Մի՛ երկնչիր հօտ փոքրիկ։ Եղիցին մի հօտ, եւ մի հովիւ։ Արածեցէ՛ք որ ի ձեզ հօտդ է աստուծոյ։ Լինել օրինակ հօտին, եւ այլն։
nest;
niche, cell.
Բջիջ յօրինէ նման վեցանկիւնի. առնէ եւ զձագարանն իբրեւ զերկինք, եւ այլն. (Եպիփ. բարոյ.։)
cf. Ձախողակ.
Հակառակին զօրու պատերազմողի, յոր ի ձախողն, եւ այլն. (Սկեւռ. լմբ.։)
sinistrously, unfavourably, awkwardly, untowardly, perversely unluckily, unfortunately;
cf. Ձախողակ;
— բարեպաշտութիւն, mistaken piety;
— պատկառանք, bashfulness, sheepishness;
առ — ամօթոյ, from mere shamefacedness.
Ձախող օրինակաւ. խոտորնակի. չարաչար. անաջողակի. տարադէպ. ներհակ կերպով.
cf. Ձաղ;
cf. Ձաղկանք;
ի ծաղր եւ ի —նս լինել, cf. Ձաղ լինիմ.
Ոչ ունիմք հրաման՝ ձաղանաց ձաղանս փոխարինել, այլ զանիծիչսն օրհնել. (Զքր. ծործոր.։)
cf. Ձաղկամազ.
Մելիտոս՝ իբրու ձաղկամազ, եւ ոչ ամենեւին գեղեցկամօրու. (Պղատ. եւթիփռոն.։)
having the hair erect.
Մելիտոս՝ իբրու ձաղկամազ, եւ ոչ ամենեւին գեղեցկամօրու. (Պղատ. եւթիփռոն.։)
voice;
sound;
cry, shout;
noise, rumour, clamour;
term, word, speech, tongue, language;
tone, tune;
—ք պորփիւրի, the five universals, (term in logic);
— թռչնաց, warbling of birds;
— ցնծութեան, cry shout of joy;
— աղաղակի, cry, clamour;
cry of pain, moan, lament, groan;
նուագումն —ի, loss of voice;
կերկերումն —ի, hoarseness, raucity;
ի — բարձր, aloud;
զօաւոր, մեծավայելուչ, ախորժ, քաղցր, սասկայոյզ, տկար, դողդոջ, թրթռուն, անախորժ, կերեկրեալ or կերկեր, նուաղեալ —, loud or strong, grave or serious, agreeable, sweet or soft, passionate or pathetic, faint or weak, trembling, thrilling, tremulous or quivering, disagreeable or harsh, hoarse, falling voice;
—թաւ or թամբ, սուր or զիլ, base, deep, soprano, shrill sound or voice;
— բառնալ, արձակել, առնել, արկանել, առնուլ, to cry, to utter, to send forth cries, to cry out, to shout, to clamour;
— ածել, to cause a voice or cry to be heard;
to cry;
— տալ, to cry out, to exclaim, to shout;
to speak, to apostrophize;
to defy, to challenge;
ի — ասել, to say, to pronounce aloud, to tell, to recite;
ի մի — պատասխանել, to answer unanimously, with one accord;
աղաղակել ի — մեծ, to cry with a loud voice;
to shout, to clamour, to yell;
բարձրացուցանել կամ ցացուցանել զ—, to elevate, to raise;
to lower, to abase the voice;
բարձրացուցանել զ— աղաղակի, to raise one's voice;
— բարձեալ գոչել, to cry out, to vociferate;
— զկնի եդեալ կոչել ցոք, to call after one;
— տուեալ խրախուսել, to exhort aloud;
— տալ միմեանց, to provoke mutually, to defy;
to shout on, to exhort, to animate, to inspirit, to cheer up, to inspire with courage, to excite;
— տալ մարտի, to declare war, to declare oneself opposed to;
— տալ ըննդէմ երկնից խիզախել, to lift up the head against high heaven, to be proud, arrogant, boastful;
— նորա գելաւ, his voice failed him;
նուաղեալ է —ն, he has a dying voice.
ՁԱՅՆ՝ յարեալ ի բազմապատիկ բայս. զորօրինակ առնել, առնուլ, արկանել, արձակել, բառնալ, ամբառնալ, տալ, ածել. եւ այլն. φωνέω, καλέω, κράζω, βοάω եւ այլն. vocem edo, voco, clamo եւ այլն. Ձայնել. կարդալ. գոչել.
Ձայն արար կաքաւ։ Ձա՛յն առ, ճի՛չ բարձ։ Ձայն առին՝ սկսան օրհնել։ Ձայնս արկցեն քաղաքքն խռովեալք։ Յառա՛ջ կացցէ, ձայն տեցէ։ Ձայն ետ ի ճակատ իսրայէլի։ Միմեանց ձայն տալոյ, եւ այլն։
Ձայն առնոյր, ողբս յօրինէր. (Ոսկ. ես.։)
of the same opinion, unanimous, agreeing, of one mind;
singing with, in chorus;
unisonous, in unison;
consonant.
Ըստ յովհաննու նորին համանուան, եւ ձայնակցի բանին հօր ձայնի. (Անան. եկեղ։)
giving or emitting a voice or sound;
echoing, sonorous;
crier;
awaker, rouser;
— եղջիւր, acoustic or ear-trumpet;
— լինել, to cause a voice or sound to be heard, to resound, to re-echo, to cry against, to defy.
Աստ օրհնեցէ՛ք. ի գիշերին երթեալ ի տուն տեառն՝ եւ այլոց ձայնատու լինել հրամայէ։ Ասացեալ բանիս գոհութեան՝ ամենայն պաշտօնէիցն ձայնատու լեալ. (Խոսր.։)
vocal;
vowel;
* — պատարագ, high-mass
Տեսարանքն յանձայնից եղեն ձայնաւորք, իբրու երաժշտիւք ի վերայ ածելով զգեղեցիկ եւ ղոչն. (Պղատ. օրին. ՟Գ։)
easily growing tired.
Ձանձրացկոտն ճգնեսցի ի միջօրէի. (Կլիմաք.։)
to stretch, to spread, to extend;
to throw, to hurl, to fling;
to shoot, to dart;
to draw;
to attract, to entice, to allure, to decoy, to lure;
to carry off, to bring, to drag, to drag along;
to take or suck in, to suck;
to inhale, to aspire, to breathe;
to lengthen out, to prolong, to protract;
*to leave;
— զօդ, to respire, to breathe;
— զաղեղն, to draw a bow;
— զնետ, to let fly an arrow, to shoot;
— զսուրն, to brandish;
to make a sword-thrust or pass;
cf. Սուր;
— զթի, to row, to impel by oars;
— զվարմ, to lay snares, to spread nets;
— զլուծ, to bear the yoke;
— զառագաստս, to sail, to unfurl or set the sails;
— զձեռն, to stretch or hold out one's hand;
յինքն —, to attract, to allure, to entice;
յինքն — զանարգանս ամենեցին, to incur the public contempt or hatred;
յանձնզցասումն ուրուք, to bring indignation or wrath upon one's head, to draw it upon oneself, to expose oneself to anger of;
— ի կորուստ, to lead to ruin or destruction;
— զկեանս, to pass one's life or days;
— զբանս, to provoke, to rouse, to excite to anger;
— առ ոք զհայհոյութեան բան, to load with insult or execration, to insult, to revile, to abuse.
Ձգել զձեռն, կամ զգաւազան ի վերայ գետոյն, կամ զծայր գաւազանին։ Վարմ ձգել։ Լարս ձգել։ Ձգել զվարագոյրս. զերկինս իբրեւ զխորան. զխարիսխ. զաղեղն. զոտս. զչափն սամարեայ ի վերայ երուսաղէմի. զհիւսիսի զոչնչիւ. գործիս թռչնոց. ցանց ոտից։ Որ ձգի ի ծովն մեծ, կամ յանապատն, կամ մինչեւ ի սիդոն. Չոգան ընդ ամենայն ձգեալն (այսինքն տարածութիւն, դաշտ, անապատ)։ Զձեռս իւր ձգէ յօգուտ։ Մի՛ ձգեսցեն զձեռս իւրեանց յանօրէնութիւն։ Ձգեաց անարատ զճանապարհս իմ։ Մի՛ ձգեր զբարկութիւն քո ազգէ մինչեւ յազգս։ Մի՛ ուրեք հեռի ձգիցիք երթալ. եւ այլն։
cf. Ձգիչ.
Առակէ ի խմոր յաղագս ձգողական զօրութեանն։ Աղանդք օտարոտիք յոյժ ձգողական զօրութիւնս ունին. (Երզն. մտթ.։)
to stretch, to extend, to spread;
to reach, to arrive;
to grow longer, to be prolonged, protracted;
to drive at, to tend to, to abut in;
to stretch oneself, one's limbs;
to endeavour, to strive, to try, to seek;
— աչօք զհետ ուրուք, to follow with the eyes;
— ընդ ումեք, to vie, to emulate, to rival, to strive with.
ՁԳՏԻԼ. χασμάομαι hio, oscito. Ճապկատիլ. ճապկըտիլ. ձիգ լարիլ մարդոյ կամ անասնոյ ի յօրանջելն.
Ձգտիմք, յօրանչեմք։ Ոչ յօրանչիցէ եւ ձկտիցի եւ ընդարմանայցէ յաղօթսն։ Յօրանչիցեմք, ձգտիցիմք. (Ոսկ. մ. ՟Ա. 22։ ՟Գ. 4։ Ոսկ. ՟ա. տիմ. ՟Ժ՟Դ։)
Յօրանջելն եւ ձգտել։ Ձգտելն հմուտ բժիշկք ի մթերելոյ մաղասոց ասեն. (Եզնիկ.։)
Մերթ յօրանջել, մերթ ձկտել. (Վեցօր. ՟Ե։)
Եւ դու կաս՝ յօրանջես եւ ձգտիս. (Լմբ. պտրգ.։)
tension, extension, tendency;
distension, lengthening, erection, expansion;
— ջղաց, tension of the nerves, convulsion.
Յօրանջեն, եւ ձկտումն առնեն զհիւանդացեալ մանկամբ. (Կանոն.։)
ceiling;
— նաւաց, deck of a ship;
— գահուց, canopy;
— կառաց, roof of a coach;
— բերանոյ, palate;
— գլխոյ, skull, cranium.
Երկին զօրէն ձեղուան։ Իմաստագործ ձեղուանցն բարձրութեամբ լայնացեալ. (Նիւս. կազմ.։ Պիսիդ.։)
made with hands, manual, artificial;
manufacturing, mechanical;
manufacture, handiwork.
to lay hands on the head of;
to ordain, to confer the orders of the church;
to consecrate;
to anoint, to crown.
χειροτονέω, χειροθετέω manumprotendo, manus impono, ordino, creo, constituo, designo. Ձեռն դնել ի վերայ ուրուք՝ ի նշանակ տալոյ զկարգ ինչ կամ զաստիճան. օրհնել. կարգել. կացուցանել. եւս եւ Մկրտել. եւ Դրոշմել.
Ամբարձեալ զձեռս իւր՝ օրհնեաց զնոսա, երկնաստեղծ ձեռօքն ձեռնադրելով զառաքեալսն, եւ յայնմ աւուր արար զնոսա կաթողիկոսս. (Մեկն. ղկ.։)
Րաբունք հոգեւորք ձեռնադրեցան այսօր օծմամբ սրբութեան ի յօծելոյն մեծէ. (Տաղ համբ.։)
Ձեռնադրել զզօրավարսն եւ զհեծելապետսն. (Պղատ. օրին. ՟Զ։)
laying on of hands, ordination;
consecration;
anointing, coronation.
χειροτονία, ἑπιθέσις τῶν χείρων, χειροθεσία, χειρεπιθεσία impositio manuum, ordinatio, designatio, creatio. Ձեռնադրելն, իլն. տըւչութիւն եւ ընդունելութիւն սուրբ աստիճանաց կարգին. օրհնութիւն. դրոշմ. կնիք. ըստ յն. անխտիր ասի, դրութիւն, կամ ձգումն ձեռաց.
to stretch out the hand;
to make an attempt on, to encroach.
ՁԵՌՆԱՁԻԳ ԼԻՆԵԼ. Ձեռն ձգել՝ ո՛ր եւ է օրինակաւ.
to surrender, to give in.
Տեսեալ զբռնութիւն զօրութեան նոցա՝ ձեռնատու եղեն եւ յաւելան ի զօրս նոցա. (Ղեւոնդ.։)
enterprise, undertaking;
subscription, signature;
argument, reasoning.
Իբր վկայութիւն եւ ձեռնարկ առաջնոյ օրհնութեանցն. (Ի գիրս խոսր.։)
cf. Ձեռնարկումն.
Մի՛ սքանչանայք ինչ, թէ ի վերուստ երբէք թուիցի մեզ ձեռնարկութիւն արարեալ. (Պղատ. օրին. ՟Զ։)
enterprising, bold, audacious, daring;
arrogant, insolent;
այր —, a fussy fellow;
meddling person;
— լինել, to undertake, to venture, to dare, to have the boldness to;
to presume, to encroach;
to take too much liberty;
— առնել, to embolden, to render insolent or presumptuous.
Զոմանս ձեռներէց զօրութեամբ հարստահարեալ։ Ձեռներէց համարձակութեամբ. (Յհ. կթ.։ Լմբ. պտրգ.։)
to draw back one's hands, to withdraw from, to abandon, to forsake entirely;
to extend one's empire, to conquer, to dominate;
— յամենայնէ, to abandon all, to throw the helve after the hatchet;
to venture the saddle after loosing the horse.
Ձեռնթափ լինել ի զօրացն հայոց զօրու եւ զինու. (Եղիշ. ՟Գ։)
lending a hand, assisting, succouring;
— լինել, cf. Ձեռնկալեմ.
ՁԵՌՆԿԱԼՈՒ կամ ՁԵՌԸՆԿԱԼՈՒ. ἁντιλαμβανόμενος , ἁντιστηρίζων apprehensor, susceptor, auxiliator, confirmans. Որ կալեալ ունի զձեռանէ այլոյ. ձեռնտու. օգնական. զօրավիգն. պաշտպան. ձեռքէն կամ ձեռք բռնօղ, թեւ թիկունք.
aid, succour, assistance.
Առ ձեռնկալութիւն պատրաստ. Ընդ ձեռնկալութեանն՝ զօրավար։ Բազմերախտիս ձեռնկալութեան խնամողօրէնն պաշտպանութեան։ Գիշերայնոյն արհաւրաց ձեռնկալութիւն ձիթոյ. (Նար.։)
able, capable;
— լինել, գտանիլ, to be capable, able, clever, endowed with ability, cf. Կարեմ;
to be within reach of, in the way to.
ՁԵՌՆՀԱՍ ԼԻՆԵԼ. ἱσχεῖν valere εὑπορέω abundo եւ այլն. Կարել. կարօղ լինել. զօրել. բաւել. ձեռքը հասնիլ, ձեռքէն գալ.
lending a hand, helping, succouring, aiding, assisting;
contributing, favourable;
— լինել, to cooperate, to lend a help, to succour, to aid, to assist, to relieve, to contribute, to second, to favour.
Տկարութիւն եւ զօրութիւն ձեռնտու լեալ միմեանց՝ գովելի են։
succour, aid, assistance;
cooperation;
means.
Ախտացեալ յօդիցն լուծմամբ. որում ոչ անխայեցեր զբժշկութեանն ձեռնտուութիւն։ Հայցեմք պաշտպան զտիրամօրդ ձեռնտուութիւն. (Նար. ՟Ծ՟Ը. եւ Նար. կուս.։)
taken, arrested, prisoner, captive.
Ձերբակալ կալեալ կապեալ՝ առաջի մատուցանել։ Զյանցաւորս օրինաց իւրեանց ձերբակալս ըմբռնեալ. (՟Բ. Մակ. ՟Ժ՟Բ. 35։ ՟Գ. Մակ. ՟Է. 10։)
configuration, conformation.
Յեղանակաւ իմն օրինակի նմանակիր ձեւակերպութիւն։ Երգոցն պահպանարան՝ քառակերպիկ ձեւակերպութիւն եղիցի. (Նար. ՟Ի. ՟Ձ՟Ա։)
cf. Կերպարանիմ.
Ո՛չ օրինակաւ ձեւացեալ։ Երեւակ կենացդ փայտի ձեւասցի ի պատկեր սրտիս. (Նար.։)